Celoroční školní téma „Olympijské hry“ jsme se snažili zapracovat i do hodin přírodopisu. V osmých třídách se celý letošní školní rok věnujeme savcům a tak jsme se rozhodli pustit se do projektu „Savci pod olympijskými kruhy“. Každý ze žáků si musel vybrat svého rekordmana, nastudovat si o něm co nejvíce informací, seznámit se s jeho rekordem a vypracovat (spočítat, vypátrat,…) „záludnou“ otázku k zamyšlení s přesahem do fyziky, zeměpisu, matematiky. Navíc si žáci sami vytvořili QR kód s odkazem na zajímavosti o daném zástupci. Výsledný „obraz“ musel také splnit formální kritéria- výtvarné zpracování na formát A3 s informacemi o vybraném savci, rekord napsaný do olympijského kruhu v barvě světadílu, ve kterém se živočich vyskytuje. Ze spodu obrazu měla viset medaile s vypracovanou otázkou k zamyšlení, na její druhé straně měl být nalepen QR kód. Výsledek byl u některých žáků opravdu dechveroucí. Někteří více „zápasili“ s výtvarným zpracováním, jiným „zamotala hlavu“ matematicko- fyzikální otázka. Ale všichni se snažili svůj projekt zvládnout, jak nejlépe mohli. V posledních červnových dnech jsme pak navštívili třídu 3.A, ve které po skupinkách osmáci svůj projekt prezentovali. Třeťáci byli bezvadní, hodina vedená staršími spolužáky se jim moc líbila a podle zpětné vazby si z ní i mnoho zajímavostí (rekordů) ze živočišné říše odnesli.
Velmi děkuji za spolupráci při realizaci projektu panu učiteli Smržovi (zadání otázek k zamyšlení), paní učitelce Semové (tvorba QR kódů) a paní učitelce Neumanové (třídní učitelka 3.A), bez kterých by se takovýto mezipředmětový projekt dal uskutečnit jen velmi těžko.
Níže přikládám ukázku „problémových“ otázek k zamyšlení. Dokázali byste si s nimi poradit? Naši žáci ano.
Kosatka dravá
Kosatka dravá může dosáhnout hmotnosti až 10 tun. Jaký objem zaujímá tělo takovéto kosatky. Proč se kosatka neutopí a proč na souši nemohou žít tak velcí savci jako v moři?
Jaguár americký
Jaguár je opravdu mistrem ve skoku do výšky. Doskočí klidně do pěti metrů. To ale určitě není skok z místa, ale s rozběhem. Jak rychle asi musí dospělý jaguár utíkat, aby po odrazu překonal bez dotyku pětimetrový plot?
Jelen bělohubý
Tento jelen, který byl vlastně objeven dvakrát má rozšířené nozdry a nižší viskozitu krve než ostatní jeleni. Proč tomu tak je?
Slon africký
Slon je nejtěžší suchozemský savec. Ve stepích ho můžeme potkat spolu se žirafou. Pokud budeš stopovat tyto dva dospělé jedince, který z nich bude dělat hlubší stopy?
Vydra mořská
Hustota srsti se u zvířat uvádí počtem chlupů na centimetr čtverečný. Vydra mořská se svým nejhustším kožichem jich má kolem 150 000. Zjisti, jaká by mohla být nejmenší tloušťka chlupu, pokud jsou umístěny na těle vydry v pravidelné mřížce.
Plejtvák obrovský
Srdce plejtváka je velké jako osobní automobil. Jeho nejnižší frekvence jsou dva údery za minutu a v oceánu je slyšet až na tři kilometry daleko. Jak je od nás plejtvák vzdálený, pokud znenadání zaslechneme v moři jeho tlukot?
Kapybara
Tento největší hlodavec, tráví většinu času ve vodě, rozhodně to ale není kvůli potravě. Zjisti proč tomu tak je.
Gepard štíhlý
Gepard je skutečný rychlík. Neobyčejně rychle dokáže dosáhnout své maximální rychlosti. Při tom na něho působí přetížení přibližně 0,5g. Za jak dlouho dosáhne rychlosti 100km/h?
Jaguár americký
Jaguár si hravě poradí i s lovem krokodýlů. Jednoduše své oběti prokousne lebku. Jeho čelist působí na nebohého soupeře silou 5000N. Jaký je tlak jeho špičáků? Jeho spodní čelist je přitahována k horní úžasnou silou. Jak velká síla to asi je? Jaký princip jednoduchého stroje je zde využit?
Vorvaň obrovský
Vorvaň je skutečný rekordman. Třeba tloušťka jeho kůže dosahuje k 30 cm. Přemýšlej, proč ji má tak tlustou. Často plavou s otevřenou tlamou a není to kvůli potravě. Zjisti proč tomu tak je.
Žirafa masajská
Žirafa dosahuje výšky až 6 m. To je občas potíž. A taky zátěž pro její srdce. Srdce člověka by mít nemohla, protože jeho síla by ji krev do hlavy nedotlačila. Jaký krevní tlak bychom naměřili žirafě v její hlavě, ale s naším srdcem (uveď v mm rtuťového sloupce i v základních jednotkách tlaku)?
J. Hnátová